Vlkodlak
Vlkodlak nebo lykantrop (podle mého názoru se ale lykatrop nazývá kříženec vlkodlaka a upíra nebo nedovyvinutý vlkodlak) je v evropské mytologii člověk schopný proměnit se ve vlka či vlku podobnou bytost. Tento stav je způsoben specifickými okolnostmi narození, kletbou nebo zraněním jiným vlkodlakem a nazývá se lykantropie, což je označení psychického onemocnění (klinická lykantropie), kdy člověk sám sebe vnímá jako zvíře, nejčastěji vlka.
Klasická představa vlkodlaka pochází ze středověku a pochází z germánských představ, kde byl vlk zvíře zasvěcené Wodanu a nebyl tedy původně považován za „zlého“. Z báje „O Wodanu a jeho vlcích“ se postupně vyvinula pověst „O divokém lovci a jeho psích“ ze které časem vznikly první představy o vlkodlacích. Bez ohledu na germánské představy se myšlenka vlkodlaka vyvinula i u Slovanů, kde byl vlk považován za „zlého tvora“ tradičně. Za pravděpodobně nejstarší zmínku o vlkodlacích bývá považována pasáž ve Slově o pluku Igorově, kde kníže Vseslav běhal v noci jako vlk. Existuje ještě celá řada míst, kde se tato představa vyvinula nebo kam byla zanesena, ale za původní představy lze považovat germánsko-slovanské vlkodlaky. Mezi nimi zpočátku existovalo mnoho rozdílů, které se ovšem poměrně brzy smazaly. O vlkodlacích se však nevytvořila zcela jednotná představa, naopak vznikla lokální specifika, která byla zpravidla ovlivněna místními pověstmi a strachy.
Poměrně zajímavé a komplikované byly i představy o procesu, kterým se člověk nebo umrlec mohl stát vlkodlakem. Tyto představy lze rozdělit do několika základních skupin a je třeba mít na paměti, že nikde nebyly všechny tyto možnosti uznávány.
- Způsob či doba narození - do této skupiny patří názor, že vlkodlakem se stává zejména ten (stát se jím nemusí, ale je to velmi pravděpodobné) kdo se narodí s již vyrostlými zuby, nebo nohama napřed, dále jsou to lidé narození v určitých astrologických momentech (např. za úplňku, 24. prosince). Vlkodlakem se člověk musí stát, pokud pochází ze styku ženy s upírem, nebo vlkem; pokud žena neotěhotněla s upírem (vlkem), ale měla s ním pohlavní styk, je to pouze velmi pravděpodobné. Je třeba si uvědomovat, že vlkodlaci od narození mají možnost proměňovat se i v jiná zvířata, než je vlk (ne ve všechna, ale je jich poměrně značný počet např. medvěd, pes, kočka, kráva)
- Zakletí - pokud čaroděj (nikoli čarodějnice) zakleje člověka do vlčí podoby, stává se „hodným“ vlkodlakem, který lidem nijak neškodí, naopak jim různě pomáhá v boji s upíry a ostatními vlkodlaky
- Přímým stykem - pokousání vlkodlakem již existujícím, vypití vlkodlačí moči (někdy stačí jakýkoli styk s touto močí), nebo spojením krve vlkodlaka a člověka.
- Měňavci - měňavci jsou v celém rodu, ale někdy se přeci najde někdo, kdo se nezmění, dokážou měnit ve většinu zvířat, ale někdy se najde někdo, kdo zastaví proměnu jen u jednoho zvířete v celém rodě, měňavci na rozdíl od ostatních svoji podobu ve zvířeti mohou ovládat a měnit kdykoliv se jim zachce
- Umrlci - umrlec se vlkodlakem stane, pokud přes jeho hrob přeběhne kočka, pes, nebo kohout.
Vlkodlaka dokáže zabít pouze stříbrná kulka a stříbro v jakékoli podobě způsobí vlkodlakovi popáleniny. Vlkodlaci se velmi rychle hojí, mají kolem dvou metrů, a když jsou přeměnění (při úplňku) neuvědomují si, co dělají a jsou velmi nebezpeční.